Pivní lázně se v posledních letech těší stále větší oblibě a není se čemu divit. Tradice koupelí v pivu sahá až do středověku, kdy se pivovarští dělníci a sládci všimli, že jejich pokožka je díky kontaktu s chmelem výrazně jemnější než u ostatních řemeslníků. Z této pozorovatelné zkušenosti se postupně vyvinula celá wellness disciplína, která dnes spojuje relaxaci, péči o pokožku a fyzickou regeneraci do jednoho uceleného zážitku.
Kombinace teplé vody, chmele a kvasnic nabízí nejen příjemný zážitek, ale má také prokazatelné a vědecky popsané účinky na lidské tělo. Pivní lázně Bernard přináší tradiční recepturu spojenou s moderním přístupem k wellness, kdy se historický postup snoubí s důrazem na kvalitu surovin a komfort hostů. V následujících kapitolách se podrobně podíváme na to, co se s tělem během a po pivní koupeli skutečně děje.
Pivo obsahuje řadu látek, které mají pozitivní vliv na pokožku, a právě kůže je orgán, na kterém jsou účinky pivní lázně nejvíce patrné. Při koupeli ve vaně naplněné teplou vodou s přídavkem chmele a kvasnic dochází k jemnému peelingu, hydrataci a regeneraci pokožky současně.
Po koupeli mívá pokožka viditelně jemnější a hladší povrch, což oceňují zejména lidé se suchou, unavenou nebo zralou pletí. Mnoho hostů popisuje pocit, kdy se pokožka po proceduře zdá doslova „omlazená“. Tento efekt úzce souvisí i s tím, co se děje uvnitř těla, protože prokrvení pokožky a podkožní tkáně jde ruku v ruce s celkovým prohřátím organismu.
Teplo z koupele má kromě účinku na pokožku i mnohem hlubší fyziologický dopad na svalový a kosterní systém. Teplá voda o teplotě obvykle mezi 32 až 38 stupňů Celsia rozšiřuje cévy a výrazně zlepšuje prokrvení svalů i kloubů, což vede k jejich postupnému uvolnění.
Tento relaxační efekt bývá ještě umocněn doplňkovými procedurami, jako je masáž, zábal nebo odpočinek v relaxační zóně, které jsou nedílnou součástí konceptu pivních lázní Bernard. Po koupeli tělo přirozeně tíhne k odpočinku, a proto je důležité dát mu po proceduře dostatek prostoru k regeneraci, ideálně formou krátkého odpočinku zabaleného v teplé dece.
Jak jsme naznačili v úvodu, hlavní aktivní složkou pivních lázní jsou chmel a kvasnice, dvě suroviny, bez kterých by samotné pivo ostatně ani nevzniklo. Chmel obsahuje silice, hořké kyseliny a polyfenoly s antioxidačním a protizánětlivým účinkem, které pomáhají chránit pokožku před volnými radikály a zpomalovat viditelné projevy stárnutí.
Kvasnice jsou zase bohaté na vitaminy skupiny B, zinek, selen a draslík, jež příznivě působí nejen na pleť, ale i na vlasy a nehty. Pravidelné pivní koupele mohou přispět k:
Méně známým, ale neméně důležitým účinkem pivních lázní je jejich vliv na metabolismus a přirozené detoxikační procesy těla. Teplo způsobuje pocení, díky kterému se tělo zbavuje části toxinů a odpadních látek přirozenou cestou přes kůži.
Pivní lázně nepůsobí jen na tělo, ale velmi výrazně i na mysl. Vůně chmele má přirozeně uklidňující a mírně sedativní účinek a v kombinaci s teplou vodou a tichým, příjemným prostředím navozuje hluboký pocit relaxace, jaký lidé jinak zažívají například při klasické saunové nebo wellness proceduře.
Návštěva pivních lázní Bernard obvykle začíná krátkým úvodem, kdy si host vybere typ procedury a případné doplňkové služby. Samotná koupel probíhá v dřevěné vaně naplněné teplou vodou se směsí chmelového extraktu a kvasnic, přičemž k dispozici je obvykle i čepované pivo k volné konzumaci přímo během koupele.
Pivní lázně jsou vhodné pro většinu dospělé populace a představují příjemný způsob relaxace i pro páry nebo skupiny přátel, kteří hledají netradiční zážitek spojený s odpočinkem. Přesto existuje několik situací, kdy je vhodné proceduru raději konzultovat s lékařem.
Pokud žádné z těchto omezení nehrozí, pivní lázně Bernard nabízí jedinečný zážitek, který spojuje regeneraci pokožky, uvolnění svalů a kloubů, podporu metabolismu i psychickou pohodu.
Lázně jako takové byly provozovány před 4 tisíci lety v Indii. Blahodárné účinky, které má lázeňství na lidský organismus znali i staří Číňané a Egypťané. Historie výroby piva sahá až do 7. tisíciletí před n.l., kdy pivo, zřejmě omylem, objevili staří Sumerové. Vypěstované obilí špatně uskladnili a tím byl vynalezen princip kvašení.
Spojení piva a lázní je oficiálně známo z dob středověku, kdy bylo z pramenů zjištěno tehdejší vědění o blahodárných účincích koupání se v pivu. Již v této době objevili preventivní účinky pivních lázní a pivních koupelí.
Historie výroby piva sahá do 7. tisíciletí před naším letopočtem, kdy pivo, tak trochu omylem, objevili staří Sumerové. Právě metoda výroby piva započala ve špatném skladování obilí, které pěstovali. Obilí bylo skladováno v hliněných nádobách, do kterých natekla voda a tím byl objeven princip kvašení.
Průběh výroby se po staletí nezměnil - vše začíná mletím sladu a následným vařením piva. Mladina se posléze ochladí a použijí se vyprodukované kvasnice a následně probíhá hlavní kvašení. Tento pivní polotovar se uloží do pivních tanků, kde pivo leží a zraje. Po ležení a zrání piva následuje křemelinová a mikrobiologická filtrace. Zde už všichni milovníci piva jásají, neboť po těchto procedurách se pivo stáčí a expeduje se.