Pivní lázně si za poslední roky získaly velkou popularitu, a s rostoucí oblibou logicky přibývá i různých informací, polopravd a mýtů, které kolem nich kolují. Někteří lidé si myslí, že jde jen o marketingový trik bez reálného účinku, jiní naopak věří, že se v pivní lázni dá opít. V tomto článku se podíváme na nejčastější mýty spojené s pivními lázněmi a postavíme vedle nich fakta, jak je popisuje i pivní lázně Bernard na základě dlouholeté zkušenosti s touto procedurou.
Jeden z nejrozšířenějších mýtů říká, že koupel v pivu může člověka opít, podobně jako kdyby pivo pil. Realita je ale úplně jiná.
● Alkohol se kůží vstřebává jen v naprosto minimálním množství , které nemá na organismus žádný měřitelný účinek
● Lidská kůže funguje jako přirozená bariéra a brání průniku větších molekul, mezi které patří i alkohol obsažený v pivu
● Pocit příjemné uvolněnosti po koupeli je způsoben spíše teplem a relaxací
Tento mýtus tedy můžeme s klidným svědomím vyvrátit . Koupel samotná opilost nezpůsobí, byť atmosféra a vůně piva tomu pocitově mohou napovídat.
Další častý omyl spočívá v představě, že jde jen o vodu s přimíchaným pivem bez jakéhokoliv reálného složení nebo účinku. Skutečnost je přitom mnohem komplexnější.
● Lázeň obsahuje chmelový extrakt a pivovarské kvasnice , které jsou hlavními nositeli účinných látek
● Tyto suroviny obsahují vitamíny skupiny B, minerální látky, enzymy a antioxidanty,
● Receptura koupele bývá připravována tak, aby koncentrace aktivních látek byla dostatečně vysoká pro reálný efekt na pokožku, nikoliv jen symbolická
● Vizuálně může lázeň skutečně připomínat obyčejnou nažloutlou vodu, ale složení je výrazně bohatší, než se na první pohled zdá
Tento mýtus tedy rovněž neodpovídá realitě . Receptura pivní lázně je výsledkem dlouholeté tradice a má reálný, nikoliv jen kosmetický základ.
Mnoho lidí si při představě koupele v pivu představí lepkavou nebo nečistou vodu, což v nich vyvolává pochybnosti o hygieně celé procedury. Tato obava je ale zbytečná.
● Voda v lázních se připravuje vždy čerstvá pro každého hosta a po každé proceduře se vana důkladně vyčistí a vydezinfikuje
● Provozovatelé pivních lázní, včetně pivních lázní Bernard, dodržují přísné hygienické standardy srovnatelné s klasickými wellness zařízeními
● Samotné složky koupele, tedy chmel a kvasnice, navíc mají i přirozené antibakteriální vlastnosti , díky čemuž koupel není o nic méně hygienická než klasická koupel s přísadou
I tento mýtus je tedy možné s jistotou vyvrátit . Hygienické standardy v profesionálních pivních lázních jsou na stejné úrovni jako u jiných wellness procedur.
Na rozdíl od předchozích mýtů jde v tomto případě o potvrzené a vědecky podložené tvrzení . Chmel i kvasnice obsahují látky, které mají prokazatelný vliv na stav a vzhled pokožky.
● Enzymy obsažené v kvasnicích podporují jemný přirozený peeling pokožky
● B vitamíny přispívají k regeneraci a pružnosti kůže
● Polyfenoly a silice z chmele mají antioxidační a protizánětlivé účinky, díky čemuž pomáhají chránit pokožku před předčasným stárnutím
● Minerální látky, jako je zinek nebo draslík, podporují celkové zdraví pokožky i vlasů
Dalším potvrzeným faktem je vliv teplé vody na svalový a kosterní systém. Tento účinek ale nesouvisí výhradně s pivem jako takovým, ale spíše s teplotou vody jako takovou , kterou pivní složky pouze doplňují o další benefity.
● Teplá voda rozšiřuje cévy a zlepšuje prokrvení svalů i kloubů
● Zlepšené prokrvení podporuje odplavování kyseliny mléčné po fyzické zátěži
● Teplo pomáhá uvolnit ztuhlé klouby a snižuje svalové napětí způsobené stresem nebo sedavým zaměstnáním
● Efekt bývá umocněn i celkovou psychickou relaxací, kterou koupel přináší
Je tedy pravda, že pivní lázeň tělo skutečně fyzicky uvolní, byť část tohoto účinku má na svědomí teplo samotné, nikoliv jen přítomnost piva.
I když jsou pivní lázně obecně bezpečnou a příjemnou procedurou, není pravda, že jsou vhodné naprosto pro každého bez výjimky.
● Těhotné ženy by měly proceduru předem konzultovat s gynekologem
● Lidé s otevřenými ranami, akutními kožními problémy nebo infekcemi by se koupeli měli vyhnout
● Osoby s kardiovaskulárními potížemi nebo vysokým krevním tlakem by měly dbát na kratší dobu pobytu v teplé vodě
● Lidé s alergií na chmel nebo kvasnice by měli o svém zdravotním stavu informovat obsluhu předem
Tento mýtus je tedy potřeba částečně vyvrátit . Pivní lázně jsou vhodné pro většinu populace, ale rozhodně ne pro úplně každého bez výjimky, a v některých případech je na místě opatrnost.
Posledním bodem, který stojí za vysvětlení, je role piva jako nápoje v rámci celé procedury. Mnoho lidí si plete koupel samotnou s konzumací piva, přitom jde o dvě oddělené věci.
● Samotná koupel funguje nezávisle na tom, zda host pivo zároveň pije, nebo ne
● Většina pivních lázní, včetně pivních lázní Bernard, nabízí čepované pivo k volné konzumaci jako doplněk procedury
● Konzumace piva tedy není podmínkou účinků, ale je příjemným zpestřením celého zážitku
● Hosté, kteří pivo pít nechtějí nebo nemohou, mohou proceduru bez obav absolvovat i bez konzumace nápoje
Pivní lázně jsou obklopené řadou mýtů, z nichž většina po bližším pohledu neobstojí. Koupel v pivu vás neopije, nejde o pouhou obarvenou vodu a hygienické standardy jsou srovnatelné s klasickými wellness procedurami. Naopak je pravda, že chmel a kvasnice mají reálné účinky na pokožku a že teplo z koupele prokazatelně uvolňuje svaly i klouby.
Jedinou oblastí, kde je na místě určitá opatrnost, je výběr vhodných hostů, protože ne každý zdravotní stav je s touto procedurou plně kompatibilní. Pokud ale žádné zdravotní omezení nehrozí, pivní lázně Bernard nabízí zážitek, který stojí na reálných a ověřených základech, nikoliv jen na marketingových slibech.
Lázně jako takové byly provozovány před 4 tisíci lety v Indii. Blahodárné účinky, které má lázeňství na lidský organismus znali i staří Číňané a Egypťané. Historie výroby piva sahá až do 7. tisíciletí před n.l., kdy pivo, zřejmě omylem, objevili staří Sumerové. Vypěstované obilí špatně uskladnili a tím byl vynalezen princip kvašení.
Spojení piva a lázní je oficiálně známo z dob středověku, kdy bylo z pramenů zjištěno tehdejší vědění o blahodárných účincích koupání se v pivu. Již v této době objevili preventivní účinky pivních lázní a pivních koupelí.
Historie výroby piva sahá do 7. tisíciletí před naším letopočtem, kdy pivo, tak trochu omylem, objevili staří Sumerové. Právě metoda výroby piva započala ve špatném skladování obilí, které pěstovali. Obilí bylo skladováno v hliněných nádobách, do kterých natekla voda a tím byl objeven princip kvašení.
Průběh výroby se po staletí nezměnil - vše začíná mletím sladu a následným vařením piva. Mladina se posléze ochladí a použijí se vyprodukované kvasnice a následně probíhá hlavní kvašení. Tento pivní polotovar se uloží do pivních tanků, kde pivo leží a zraje. Po ležení a zrání piva následuje křemelinová a mikrobiologická filtrace. Zde už všichni milovníci piva jásají, neboť po těchto procedurách se pivo stáčí a expeduje se.