Praha láká na stovky památek, muzeí a výletů, ale ne každý den je potřeba tento program naplnit. Existují dny, kdy člověk dorazí do centra, podívá se na frontu před Pražským hradem a jediné, po čem touží, je sednout si a nedělat vůbec nic . Ať už jde o turistu po třetím dni intenzivního chození, nebo místního po náročném pracovním týdnu, poptávka po odpočinku bez fyzické námahy v posledních letech znatelně roste. Tento článek se dívá na to, jak takový den v Praze může vypadat a proč jsou Pivní lázně Bernard jednou z nejlepších voleb, když vám prostě došla energie.
Pojem "low effort" zážitek popisuje aktivity, které nevyžadují fyzickou přípravu, plánování ani výkon , a přesto přinášejí výrazný pocit uvolnění. Na rozdíl od turistiky, sportovních aktivit nebo dlouhých procházek historickým centrem jde o zážitky, kde veškerou práci odvádí prostředí a procedura sama, nikoliv návštěvník.
● Rostoucí obliba tohoto typu odpočinku souvisí s celkovou únavou z přeplněných itinerářů , kdy si lidé uvědomují, že nemusí za každou cenu vidět všechno.
● Digitální únava a přetížení z neustálého rozhodování vedou k poptávce po zážitcích, kde není potřeba nic vybírat, plánovat ani řešit.
● Turisté často podceňují fyzickou náročnost chození po dlažbě a schodech historického centra a po dvou nebo třech dnech narazí na limit vlastního těla.
● Místní obyvatelé zase hledají způsob, jak si po pracovním týdnu odpočinout.
Low effort odpočinek tedy není o lenosti, ale o vědomém rozhodnutí dopřát tělu regeneraci tehdy, kdy ji skutečně potřebuje.
Pivní lázně Bernard jsou přesně tím typem zážitku, který spadá do kategorie "nedělat nic, a přesto něco zažít". Na rozdíl od procházky, výletu nebo prohlídky muzea nevyžadují žádný pohyb, žádné rozhodování a žádnou fyzickou přípravu . Jediné, co se od hosta očekává, je přijít a nechat proceduru, ať dělá svou práci.
● Koupel probíhá ve speciální pivní směsi vyvinuté s Pivovarem Bernard , která obsahuje stejné množství chmele a surovin jako pivo, ale je očištěna o alkohol a oxid uhličitý.
● Celá procedura je plně soukromá , takže se host nemusí nikam přesouvat, stát ve frontě ani sdílet prostor s cizími lidmi.
● Během koupele si hosté sami točí neomezené pivo přímo u vany, takže ani osvěžení nevyžaduje žádnou aktivitu navíc.
Pro člověka, který už nemá sílu na další kilometr chůze po dlažebních kostkách, představují pivní lázně Bernard zásadně jiný typ zážitku: takový, kde se investuje minimum energie a získává maximum regenerace .
Samotná procedura má dvě navazující fáze:
● Koupel v teplé pivní směsi probíhá při teplotě 36 °C, tedy těsně pod tělesnou teplotou, a trvá přibližně 30 minut. Teplotu si host může sám upravovat, ale žádnou aktivitu koupel nevyžaduje, stačí zůstat ponořený a nechat teplo a účinné látky pracovat.
● Odpočinek na vyhřívané posteli navazuje bezprostředně po koupeli. Tělo je v tuto chvíli prohřáté a uvolněné, a ležení na teplé posteli tento stav ještě prohlubuje.
Celá procedura trvá zhruba 60 minut a po celou dobu host nemusí nic řešit, nikam chodit ani se o cokoliv starat. Kdo má zájem o ještě hlubší regeneraci bez jakékoliv vlastní aktivity, může si přiobjednat i masáž , při které práci s tělem odvádí výhradně masér.
Low effort zážitek typu pivní lázně se hodí prakticky pro každého, kdo v danou chvíli necítí potřebu být aktivní, ale zároveň nechce jen sedět v hotelovém pokoji nebo doma.
● Turisté uprostřed intenzivního programu ocení možnost zastavit se uprostřed výletu a nechat tělo regenerovat, aniž by museli obětovat další den plánování.
● Místní po náročném pracovním týdnu najdou v proceduře způsob, jak si odpočinout bez nutnosti vymýšlet další program nebo se někam přemisťovat
● Páry , které chtějí strávit čas spolu, ale nemají chuť na aktivní rande, ocení soukromí a klid procedury.
Pokud tedy patříte mezi ty, kdo v Praze právě teď nemají sílu na další památku, frontu nebo kilometr chůze, Pivní lázně Bernard nabízejí přesně to, co potřebujete: zážitek, který za vás udělá veškerou práci .
Lázně jako takové byly provozovány před 4 tisíci lety v Indii. Blahodárné účinky, které má lázeňství na lidský organismus znali i staří Číňané a Egypťané. Historie výroby piva sahá až do 7. tisíciletí před n.l., kdy pivo, zřejmě omylem, objevili staří Sumerové. Vypěstované obilí špatně uskladnili a tím byl vynalezen princip kvašení.
Spojení piva a lázní je oficiálně známo z dob středověku, kdy bylo z pramenů zjištěno tehdejší vědění o blahodárných účincích koupání se v pivu. Již v této době objevili preventivní účinky pivních lázní a pivních koupelí.
Historie výroby piva sahá do 7. tisíciletí před naším letopočtem, kdy pivo, tak trochu omylem, objevili staří Sumerové. Právě metoda výroby piva započala ve špatném skladování obilí, které pěstovali. Obilí bylo skladováno v hliněných nádobách, do kterých natekla voda a tím byl objeven princip kvašení.
Průběh výroby se po staletí nezměnil - vše začíná mletím sladu a následným vařením piva. Mladina se posléze ochladí a použijí se vyprodukované kvasnice a následně probíhá hlavní kvašení. Tento pivní polotovar se uloží do pivních tanků, kde pivo leží a zraje. Po ležení a zrání piva následuje křemelinová a mikrobiologická filtrace. Zde už všichni milovníci piva jásají, neboť po těchto procedurách se pivo stáčí a expeduje se.